Žižkův palcát 2024

"Žižkův palcát" je souhrnný název pro šest turistických akcí na památných místech českého husitského vojevůdce Jana Žižky coby připomínka 600. výročí jeho úmrtí v roce 2024. Projekt si nedává za úkol přesně mapovat historii, ale chce připomenout význam osobnosti Jana Žižky v dějinách naší země, bez ohledu na to, jak byl vykládán dříve a jak je chápán dnešní společností.

Výběr šesti míst byl značně limitující a je zřejmé, že zůstala opomenuta některá místa, která by si návštěvu turistů také zasloužila. Pořádající odbor KČT GeoCesty Štoky proto připravil celoroční hru o turistické odznaky a absolventské vizitky, jejíž cílem bude navštívit celkem osm míst spojených s Janem Žižkou, z toho minimálně čtyři v rámci projektu "Zižkův palcát".

 

Přehled akcí projektu "Žižkův palcát":
 
03.02.2024 Žižkův palcát – Vítkov
23.03.2024 Žižkův palcát – Hořice
20.04.2024 Žižkův palcát – Sudoměř
25.05.2024 Žižkův palcát – Přibyslav
21.09.2024 Žižkův palcát – Rabí
26.10.2024 Žižkův palcát – Trocnov
 
Odměny za splnění záznamníku
 
 
Titulní strana záznamníku
 

 

03.02.2024 Žižkův palcát – Vítkov

Projekt bude symbolicky zahájen pochodem k pomníku Jana Žižky na Vítkově, na místo, kde dne 14. července 1420 husité pod vedením Jana Žižky porazili vojska první křížové výpravy. Dnes jednu z dominant Prahy zdobí z bronzu odlitá jezdecká socha Jana Žižky od akademického sochaře Bohumila Kafky z roku 1950, největší v České republice a jedna z největších svého druhu na světě. Socha je devět metrů vysoká, devět a půl metru dlouhá a pět metrů široká, skládá se ze 120 bronzových částí a téměř 5 000 šroubů. Její hmotnost činí více než šestnáct tun. Restaurována byla v letech 2010 až 2011.

 

23.03.2024 Žižkův palcát – Hořice

Bitva u Hořic se odehrála ve třetí dubnové dekádě roku 1423 na vrchu Gothard (kóta 357 m.n.m.). Vojsko orebitů pod velením slepého hejtmana Jana Žižky z Trocnova zde drtivě porazilo české velmože shromážděné pod korouhví Čeňka z Vartemberka. Smyslem celé kampaně, která vedla k Hořickému střetnutí, bylo rozšířit husitský vliv do oblasti kontrolované nespolehlivým šlechticem a upevnit pozici Diviše Bořka z Miletínka v jeho rodném kraji.

Hořice jsou nejen bránou do turistického regionu Podkrkonoší, ale také městem kamenné krásy. Městem s desítkami soch a do kamene vytesaných památek. Husitské tradice tu představuje především socha Jana Žižky v brnění od bratří Jiřičkových z roku 1873 na vrchu Gothard, kde se společně setkáme. Ovšem také sousoší Husité od Václava Suchomela a neprávem opomíjená mohyla na kopci Mohejlík jižně od města - Pomník Božích bojovníků, tvůrčí výjev zobrazující lva, který leží na husitském válečném voze. Pomník nechal postavit vlastenec Josef Šťastný z Hořic a sochu zhotovil sochař Antonín Šešina.

Vrátíme-li se však na na Gothard a do Smetanových sadů, můžeme zde obdivovat desítky soch, sousoší a drobných kamenných památek - od tradičních jmen hudebních skladatelů či spisovatelů, přes všechny možné svaté, přes Jánošíka - až po ikonickou sochu Krakonoše.

Srdečně vás zveme - tohle prostě musíte vidět a zažít!

 

20.04.2024 Žižkův palcát - Sudoměř

Bitva u Sudoměře se odehrála 25. března 1420 v lokalitě mezi rybníky Markovec a Škaredý, jihovýchodně od usedlosti Sudoměř, vzdálené přibližně 14 km od měst Strakonice a Písek. Husitský oddíl, přemisťující se z Plzně směrem ke vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor. Střetnutí bylo první větší bitvou husitských válek a předznamenalo směr, kterým se dále vyvíjelo husitské válečnictví.

Husité zaujali obranné postavení pomocí vozové hradby na nevýrazné vyvýšenině mezi rybníkem Markovcem a vypuštěným rybníkem Škaredý. Ze směru od Strakonic dorazili šlechtici plzeňského landfrýdu a strakoničtí johanité. Ze směru od Písku královské vojsko - rytířské oddíly železných pánů.

Během první fáze útoku katolické strany se bojovalo o vozovou hradbu, ale úzký prostor hráze nedovolil rozvinout útok v plné šíři. Husité využívali k obraně střelby z kuší a palných zbraní. Druhá fáze byla vedena přes dno vypuštěného rybníka. Postup vojska po bahnitém dně byl pomalý a obtížný a dovoloval husitům účinný protiútok. Katolické oddíly po několika hodinách marného dobývání bojiště opustily a husité přenocovali pod ochranou vozů. Žižka si tak mohl připsat vítězství, protože ten, kdo setrval a na bojišti přenocoval, byl podle středověkých zvyklostí vítězem.

Na památku vítězství byl na bojišti v roce 1925 postaven 16 metrů vysoký pomník Jana Žižky, jehož autorem je sochař Emanuel J. Kodet.

 

25.05.2024 Žižkův palcát - Přibyslav

Přibyslav je místem Žižkova skonu. Obléhání Přibyslavi husity bylo mstou a trestem za nedodržení čestného slova Zikmundových pohůnků, jemuž následovalo vyvraždění husitské posádky v Chotěboři. A protože přibyslavský hrad i poddanské město patřily katolickému šlechtici Čeňkovi z Ronova, který se chotěbořského masakru zúčastnil, Žižka hodlal se zrádcem nemilosrdně zúčtovat.

Žižka však nepadl v boji, roznemohl se "nemocí smrtedlnú ot hlíz" a ve středu 11. října 1424 skonal "v drahách" (na ladem ležícím poli či u cesty).

K uctění památky husitského vojevůdce byla roku 1874 postavena mohyla podle návrhu architekta Antonína Wiehla na místě, kde Jan Žižka údajně zemřel.  Kuželovitá mohyla se tyčí do výšky 16 metrů, kterou zdobí kameny z památných historických míst, seznam Žižkových vítězných bitev a samozřejmě symbol husitského hnutí, téměř dva metry vysoký kamenný kalich. Nedaleko od mohyly se nachází údolí Plaček, kde údajně tábořila Sirotčí vojska a konala se tryzna za zemřelého vůdce. Místo je dnes jen obtížně přístupné.

Ve městě se však nachází ještě jedna památka - v Husově ulici směrem na Žďár nad Sázavou - jezdecká socha Jana Žižky. Socha je pravděpodobně jedním z modelů sochaře Bohumila Kafky pro památník na pražském Vítkově. Socha byla vytvořena v roce 1935 a pomník má "pouze" výšku 2,9 metru a délku 3 metry, oproti 9 m vysoké a 9,6 m dlouhé soše na Vítkově. Pomník v Přibyslavi byl slavnostně odhalen 22. září 1957, tedy sedm let po odhalení Kafkovy sochy na Vítkově.

 

21.09.2024 Žižkův palcát - Rabí

Místo, kde podle tradice přišel o druhé oko, jsme opomenout prostě nemohli. Dle pověsti se tak stalo při druhém obléhání Rabí v červenci 1421. Podle jedné verze stál Žižka u hradní brány pod hrušní, když velitel hradu Přibík Kočovský vystřelil šíp, který proletěl otevřeným hledím Žižkovy helmy a připravil ho o oko. Podle druhé verze se šíp zabodl do hrušně, ze které se odštípla tříska, která Žižku o oko připravila. Ty-li jsi, bratře Žižko? Krejž holého!

Památnou hrušeň tu po šesti stoletích nehledejme, ale impozantní komplex největší hradní zříceniny v Česku ano. Stejně jako hrad je úžasné i jeho okolí se spoustou drobných památek, které máte možnost letos navštívit s Žižkovým palcátem.-) 

 

26.10.2024 Žižkův palcát - Trocnov

Trocnov je rodištěm husitského vojevůdce. Původně jej tvořily dva svobodné dvorce. Jeden patřil Žižkovo rodičům, druhý jeho strýcům z otcovy strany. Jak bylo známo, Žižka nebyl zrovna příkladným hospodářem. Rodinný statek zdědil kolem roku 1378, ale už v roce 1380 ho prodal a nabídl své služby královskému dvoru.

Dnes se zde nachází areál s muzeem s expozicí věnovanou Janu Žižkovi a husitskému hnutí a také s nově vybudovaným archeoskanzenem, který přibližuje život ve 14. století. Areálu dominuje třináct metrů vysoký žulový pomník Jana Žižky od profesora Josefa Malejovského z roku 1960. 

Areálem vede naučně-vzdělávací stezka v délce asi 4 km s deseti informačními panely, které mapují významné milníky husitství. Její trasa spojuje základy obou původních dvorců (Žižkova a Mikšova), staré rybníky s přírodními biotopy (částečně obnovené) a nelze minout ani místo údajného Žižkova narození - což je dnes prostý kamenný pomník (zbudovaný roku 1908), který nahradil zaniklý Žižkův dub, pod nímž se podle pověsti Jan Žižka v roce 1360 narodil.

Trocnovský areál je od roku 1978 chráněn jako národní kulturní památka a v roce 2011 převzalo památník do své správy Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.