Hradecké Velké náměstí je plné ladných siluet věží a věžiček. Ostatně jako jakékoliv jiné velké náměstí.-) Nejhezčí pohled je asi od morového sloupu ze středu náměstí. Zleva katedrála Sv. Ducha z červeného neomítaného zdiva se dvěma věžemi o výšce 48 metrů. Vpravo od ní 72 metrů vysoká Bílá věž, postavená z hořického pískovce, pro jehož barvu získala svůj název. A ještě o kousek dál vpravo dvě o poznání nižší věže budovy historické radnice.
Málokdo však na první pohled zaznamená nenápadně vykukující kopuli mezi Bílou věží a věží radniční. A přitom se jedná o význačnou historickou a architektonicky cennou stavbu, kapli sv. Klimenta. O nás o to víc cennou, že ji nechal v letech 1714-1717 vystavět biskup Adam hrabě Vratislav z Mitrovic podle návrhu Jana Blažeje Santini-Aichla.
Kaple sv. Klimenta je považována za nejstarší církevní stavbu Hradce Králové. Zmínka o této stavbě se údajně nachází v Neplachově kronice Opatovického kláštera, kde se uvádí, že jediným známým kostelem v Hradci Králové byl v roce 1134 kostel sv. Klimenta. Teprve na počátku 14. století byl založen královnou Eliškou Rejčkou daleko vznosnější kostel Sv. Ducha, protože kostel sv. Klimenta při rozmachu města už nepostačoval. V roce 1339 postihl Hradec velký požár, takže město zcela vyhořelo, a předpokládá se, že spolu s farou a kostelem Sv. Ducha vyhořel i kostel sv. Klimenta.
Až koncem 14. století byl kostel sv. Klimenta znovu vystavěn z cihel v gotickém slohu a od té doby se užívá spíše označení kaple. Nicméně znovu utrpěl v důsledku plenění za husitských válek. V té době se konaly bohoslužby pro Němce v kostele Sv. Ducha a pro Čechy v kapli sv. Klimenta. V 16. století se v kapli sv. Klimenta bohoslužby nekonaly a kaple sloužila jako skladiště soli.
V roce 1574 byl jihozápadní roh kaple zbořen a ke kapli byla postavena Bílá věž. Vchod do kaple byl a do dnešního dne je přízemím Bílé věže.
Kaple se po dlouhá desetiletí nacházela ve zuboženém stavu, a tak z rozhodnutí biskupa Adama došlo v roce 1713 k jejímu zboření a vystavění novostavby podle Santiniho návrhu. Vzhledem k těsnému sousedství s Bílou věží je kaple orientována k severu. Stavba je kryta osmibokou kopulí, která nese rovněž osmibokou zděnou lucernu zakončenou menší bání. Na vrcholu je vztyčena velká pozlacená papežská tiára podepřená svatopetrskými klíči. Jedná se o symboliku patrona kaple sv. Klimenta a jeho postavení jako římského papeže a hlavy církve.
Výzdoba vnitřního prostoru je barokní. Na hlavním oltáři je zavěšen obraz sv. Klimenta a na pravém bočním oltáři je položena prosklená rakev s barokními řezbami, v níž jsou uloženy ostatky sv. Klimenta. V levém výklenku pod oknem byly v roce 2004 instalovány nové varhany. Strop je oválného tvaru a interiér je vybílený. O výmalbě interiéru se žádný z dostupných pramenů nezmiňuje, a tak předpokládám, že takhle bílo je v kapli po celou dobu její santiniovské existence.-)
Tak jsem o hradecké kapli sv. Klimenta chtěl napsat jen něco málo řádků a připojit fotodokumentaci. Její historie mě však natolik strhla, že já množstvím textu strhám vaši pozornost.-) Tak až budete mít někdy cestu do Hradce a na Velkém náměstí svým zrakem se zálibou spočinete na jeho krásách, nezapomeňte se zahledět i na kopuli kaple sv. Klimenta. Nestyďte se přistoupit blíže, zblízka vám dost možná učaruje jako mně. A dost možná budete mít štěstí, že bude kaple otevřená. Tak se tu na chvilku zastavte a spočiňte. Tohle místo čeká na vaši návštěvu už téměř tisíc let!
A když budete mít čas a chuť, tak doporučuji návštěvu Bílé věže s interaktivní expozicí a báječnými výhledy až na vrcholky Krkonoš a Orlických hor. A také s impozantním zvonem Augustinem, který roku 1509 ulil hradecký zvonař Ondřej Žáček. Je 169 cm vysoký, má 206 cm v průměru a váží téměř 8 tun. V Čechách ho předčí jen svatovítský zvon Zikmund.